Dění kolem krnovského dubu nabobtnalo do takových rozměrů, že se ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Ing. Vladimír Krchov, Ph.D.  vyjádřil pro HN (zde), ale není to hezké počtení.

Je skutečně nutné líbivě se podbízet převládajícímu názoru na sociálních sítích namísto vysvětlení celé problematiky? Skutečně potřebují Lesy ČR v odborných záležitostech radit od veřejnosti?

Na první pohled a pro onu širokou veřejnost líbivé gesto, ale není příliš obvyklé ani přínosné, aby si lékař nechal radit od pacienta, jak operovat… Bylo by ze strany Lesů ČR správnější poukázat například na některý z těchto faktů:

  • pokud chceme jako společnost používat dříví a výrobky z něj, tak se budou muset kácet stromy – zatím nikdo nevymyslel lepší postup;
  • kácení stromů v hospodářském lese není zcela neobvyklá činnost;
  • průměrné obmýtí v ČR je v současné době 115 let – tzn., že onen dub je o 5 let starší, než je průměrný věk kácených dospělých stromů v ČR;

Lesy ČR se ovšem rozhodly jít zcela jinou cestou. Obětovat svého revírníka, a to téměř neuvěřitelným způsobem. Jeho jméno je veřejně známé – kam se poděla ohleduplnost Lesů ČR, když nedávno odmítaly sdělit jména propouštěných zaměstnanců s ohledem na jejich soukromí? Na webových stránkách Lesů ČR si může kdokoliv zjistit telefonní číslo na každého zaměstnance …

Časový sled událostí je rovněž více než pozoruhodný. První zmínka o dubu se na Facebooku objevila v sobotu 1. 5. 2021 v 10:46 hod. a v čase 10:55 hod. v pondělí 3. 5. 2021 již Lesy ČR hrdě oznamovaly národu, že: „bude vyvozena pracovně-právní odpovědnost a s revírníkem ukončen pracovní poměr“.

Stačilo 48 hodin, uplynuly pouze 4 hodiny pracovního týdne a vedení Lesů ČR bylo vše jasné… Ale je skutečně vše tak jasné, jak vedení Lesů ČR tvrdí?

Uvádíme doslovné citace Ing. Krchova uvedené v článku HN:

„Chybu udělal jeden ze zaměstnanců. Podnikové normy jsou jasné, a kdyby se jich držel, nestalo by se to.“
„Co je jisté, že krnovský dub neměl být pokácen, a už vůbec ne prodán v rámci samovýroby (která je určená pro výrobu palivového dříví, přičemž kupující si strom sám pokácí a odveze – pozn. red). A opravdu nechápu, že se tak stalo.“

Pro začátek uvádíme, že revírník se rozhodl dub pokácet z důvodu bezpečnosti návštěvníků procházejících po pěšině – prosychání větví v koruně stromu (patrné zde – v čase cca 1:40-1:50 na hromadě klestu jsou zřetelně rozlišitelné části suchých větví). A nabídl dub k prodeji smluvnímu partnerovi, který Lesům ČR na daném území poskytuje komplexní lesnické služby. Pro někoho, velmi překvapivě, neměl smluvní partner o dub zájem. Tato odborná firma podnikající za účelem vytváření zisku zřejmě nepoznala, že se jedná o dub v hodnotě stovek tisíc Kč (na rozdíl od mnoha expertů diskutujících na internetu). Revírník tedy použil jiný obchodní kanál, který měl k dispozici – samovýrobu dle ceníku uvedeného na webu Lesů ČR.

Přesné znění interní směrnice Lesů ČR:

2.1 Procesní směrnice 8/2019 Výroba a prodej dříví na LS a LZ, poslední aktualizace k 15. 1. 2021, vlastník procesu Ing. Vladimír Krchov, Ph. D.:
4.2.3 Prodej dříví v drobném (samovýroba) ...
4.2.3.1 Zadávání samovýroby – Samovýrobou dříví se rozumí forma realizace výroby a prodeje dříví, kdy si kupující (samovýrobce) svépomocí zpracovává zadané dříví pro vlastní spotřebu. Tato forma prodeje je možná pouze na základě smluvených podmínek mezi samovýrobcem a OJ. Prodejem dříví v drobném se rozumí prodej maximálně v celkovém objemu 200 m3 b. k. jednomu subjektu za kalendářní rok. Zadávání jednotlivých případů prodeje, stanovení objemu dříví a dohled nad plněním smlouvy provádí revírník, lesní.

V rámci samovýroby lze zadávat:

  • Nehroubí a hroubí nastojato charakteru nahodilých těžeb, především těžeb chřadnoucích a usychajících porostů, roztroušených živelných nahodilých těžeb, dále pak probírky do 40 let. V samovýrobě nesmí být zadávána těžba dříví charakteru mýtních úmyslných těžeb.
  • Nehroubí a hroubí na ploše (zbytky po těžbě, hmota hroubí i nehroubí z provedených prořezávek, zpracování vrcholkových zlomů a ulomených větví).
  • Prodej dříví dle platné Podnikové kolektivní smlouvy (tzv. stavební dříví). Vyznačení těžby, kontrola objemu a kvality musí proběhnout tak, aby byl vyloučen střet zájmů.

Nikde žádné omezení, že je možno takto prodávat pouze palivové dříví!!! Omezení pouze na palivové dříví má vstoupit v platnost až od 1. 6. 2021 patrně na základě této „kauzy“ současně např. se snížením množství z 200 m3 na 20 m3. Zde je nutno podotknout, že v předchozích interních předpisech byla samovýroba definována jako výroba palivového dříví a max. množství bylo stanoveno na 30 m3. Až s příchodem nového vedení došlo ke změně. Změnu na aktuální podobu směrnice provedlo současné vedení. Vedoucím celého procesu byl a do současnosti je Ing. Krchov. Proto zřejmě nebyl ochoten ani schopen odpovědět na otázku redaktora HN, co konkrétně udělal revírník špatně, protože sám nese zodpovědnost za podobu tohoto předpisu. Na místo konkrétní odpovědi se můžeme pouze dočíst prohlášení, které znevěrohodňuje dřívější vyjádření Lesů ČR, a to, že revírník bude propuštěn. Dle vyjádření Ing. Krchova se čeká na definitivní uzavření případu a teprve poté bude řešen případný postih odpovědných kolegů. Jaký to rozdíl od výše zmíněného vyjádření Lesů ČR na Facebooku!

Postesknutí, že „na použití zdravého rozumu podnikovou normu napsat nelze“, mělo být asi pokusem o vtip. Avšak velmi smutnou skutečností je, že současné vedení rezignovalo, byť i jen na pouhou snahu, zapracovat postupy dle zdravého rozumu do podnikových norem (viz. výše popsaný vývoj kolem samovýrob).

Bohužel je nutné konstatovat, že na používání zdravého rozumu již není prostor (pokud kdy vůbec byla nějaká vůle), protože veškeré úsilí je věnováno prezentacím na sociálních sítích. Jak jinak si lze vysvětlit např. „rozkaz“, že každá lesní správa musí do konce roku opravit 3 studánky? Pouze a jenom tím, aby se Lesy ČR mohly okamžitě pochlubit akcí 300 studánek za 365 dní. Žádné zamyšlení a použití zdravého rozumu, kolik studánek na LS je již udržováno i bez jakékoliv propagace? To vše v okamžiku, kdy Lesy ČR financují část svých provozních činností z úvěrů. Nebylo by po použití zdravého rozumu správnější počkat zrovna s touto akcí na lepší časy? Určitě bylo, ale potom by chyběla prezentace na sociálních sítích. A líbivá jednoduchá prezentace je přece nejdůležitější!

Současnému vedení nestojí řadový zaměstnanec za nejmenší snahu si zjistit základní informace, které by umožnily postavit se za zaměstnance, který zastává stěžejní pozici u Lesů ČR, za revírníka. Revírník z pozice své funkce dělá množství rozhodnutí, z nichž některé mohou mít negativní dopady. Každému skutečnému manažerovi by mělo být jasné, že určité procento rozhodnutí je chybné. Chybné rozhodnutí neudělá pouze ten, kdo nedělá žádná rozhodnutí! Vedení raději dělá silácká gesta na sociálních sítích, aby se zalíbilo široké veřejnosti a názor vlastních zaměstnanců je jim zcela lhostejný.

Dopady na zaměstnance jsou devastující. Jak se asi pracuje revírníkovi, který rozhoduje o veškerých těžbách na svém revíru? Při vědomí, že může kdokoliv a kdykoliv přijít k jakémukoliv většímu pokácenému stromu a napsat, že měl 300 let? V pondělí dopoledne si na Facebooku přečte, že s ním bude ukončen pracovní poměr… A ředitel vodního a lesního hospodářství nechce cenu odhadovat a počká si na znalecký posudek. To je výborná zpráva pro stovky revírníků, vždyť oni nemají možnost čekat při každém svém rozhodnutí na posudek někoho jiného! Revírník, za kterým jsou často roky dobře odvedené práce, nyní nemá žádnou jistotu, že až udělá neúmyslnou chybu nebo neudělá vůbec žádnou chybu, tak se za něj vedení postaví. Doufejme, že další vedení Lesů ČR bude mnohem lépe chápat problémy svých podřízených – na rozdíl od toho současného…